Zmrzlina je pochoutka, které se spořádá každé léto na litry. Největší konzumenti zmrzliny na celém světě, jsou pro někoho možná překvapivě Švédové. U nás jsou oblíbené různé příchutě, ale nejčastěji je to jahodová a čokoládová. Jenomže mnoho z nás nezná historii téhle oblíbené chuťovky. Zmrzlina je stará stovky let. Začínalo to tak, že sníh a led se ochutili medem nebo ovocnou šťávou, to znali už staří Egypťané a Řekové. Je mnoho existujících legend. Klasickou, prý doloženou je to, že zmrzlinu jako takovou vynalezli Italové. Ale nyní si řekneme, co všechno se ještě povídá o zmrzlině, kdo ji vlastně objevil a přivezl.
Podle jedné z legend přivezl zmrzlinu do Evropy cestovatel Marco Polo už ve třináctém století, podle druhé verze prý zmrzlinu vyrobili Mongolové z velbloudího mléka a tekutina zmrzla jen tak náhodou v chladném horském klimatu. Další legenda mluví o tom, že Arabové to znali všechno už dávno před tímhle vším a recepturu od nich koupili Italové. Takhle prý vznikl sorbet, to je slovo pocházející z arabského jazyka a znamená to sladký sníh. Tohle všechno je ovšem nedoložené, jediným existujícím dokladem je právě to, že zmrzlina pochází z Itálie. V roce 1903 byl patentovaný první zmrzlinový kornout a počátkem dvacátých let dvacátého století se vyrobila první zmrzlina s dřívkem.
Právě od té doby existuje legendární nanuk. Byl pojmenovaný podle jednoho hrdiny z filmu Nanuk – člověk primitivní. Ve čtyřicátých letech dvacátého století se zmrzlinový průmysl tzv. usadil. Výroba se neměnila a trvalo to až do sedmdesátých let. Od té doby se začaly na trhu prosazovat balené zmrzlinové výrobky, například nanukový dort a tak podobně. Zmrzlinu v kornoutku ovšem nikdo už nejspíš nesesadí z pomyslného trůnu vítězství.